V tomto článku se budeme zabývat zejména vývojem vztahu
mezi Hamasem a Fatahem po té, co ve volbách do parlamentu překvapivě zvítězil
Hamas.
9. ledna 2005 proběhly v Palestině druhé prezidentské
volby, které se od těch prvních z roku 1996 lišily zejména větším počtem
kandidátů. Výrazným kandidátem byl Mahmud Abbas, který se stal také vítězem,
když získal 62% hlasů. Abbas byl podporovaný Fatahem. Ve stejný den jako
prezidentské volby se konaly také volby komunální na Západním břehu Jordánu. V těchto
volbách zvítězil Fatah (44,4%) nad Hamasem (35,6%). Komunální volby v pásmu
Gazy se však konaly až 27. ledna, kdy osmdesáti procentní účast obyvatelstva
zajistila výhru hnutí Hamas, který tak zaujal 65% křesel v místních zastupitelstvech
a Fatah pak pouhých 35%.
25. ledna roku 2006
se v Palestině konaly parlamentní volby. Vítěznou stranou v těchto volbách
se stalo hnutí Hamas celkem se 42,9% hlasů. Tímto výsledkem tak Hamas
obsadil 74 křesel v parlamentu z celkového počtu 132 křesel. Úspěch
Hamasu spočíval v jeho volební strategii, která se skládala ze tří částí. První
část se týkala podpory a spolupráce s prezidentem Abbasem v prezidentských
volbách. Hamas považoval Abbase za důvěryhodnějšího než Arafata. Uzavřel také s ním
v Káhiře dohodu. Druhá část volební strategie se týkala komunálních voleb.
V komunálních volbách v roce 2005 totiž Hamas obsadil a získal vliv téměř
nad všemi velkými městy. Výjimku tvořilo pouze město Ramallah, zde však
zvítězil v roce 2006. Třetím bodem pak byl konec působnosti smluv z Osla.
29. ledna 2006 byla ustavená vláda v čele s Ismailem
Hanijou. Mezinárodní společenství požadovalo, aby se Hamas po vyhrání voleb
zavázal k dodržování nenásilí, uznání Izraele a přijetí stávajících dohod a
závazků. Hamas však i nadále odmítl Izrael jako stát příjimout a džihádu se
nevzdal.
Výsledky voleb
znamenají zlomový bod ve vztahu mezi Hamasem a Fatahem, mezi kterými vypuká
ozbrojený konflikt. Konflikt, který zahrnuje mnoho ozbrojených střetů, trvá až
do roku 2007, kdy se v únoru sešli v Mekce představitelé Hamasu a
Fatahu. Na tomto zasedání došlo ke kompromisu mezi oběmi stranami.Výsledkem
bylo vytvoření společné vlády dne 15. března, která se skládala z osmi ministrů
ze strany Hamas, čtyř ministrů ze strany Fatah a dvanáct ministrů bylo
nezávislých. V čele této dvacetičtyř členné vlády stál Hanija. Avšak tato
vláda neměla dlouhého trvání, neboť po neclých třech měsících opět propuká
občanská válka, která vedla k rozpadnutí společné vlády. Tímto dochází k rozdělení
Palestiny, která byla prakticky rozdělená už před tím na dvě mocenské oblasti.
Jednou oblastí bylo pásmo Gazy pod správou Hamasu, která se tak ocitá v izolaci
a druhou západní břeh Jordánu pod vlivem Fatahu. [1]
Během roku 2009 probíhají
mezi stranami mírová jednání pod záštitou Egypta. Později také pod mezinárodním
společenstvím v čele USA. Tyto jednání však nejsou úspěšná. A konflikt
mezi oběmi stranami pokračuje dále.
15. března 2011
dochází k protestům, kdy asi dvě desítky tisíc Palestinců ve městech Gaza
a Ramallah požadují usmíření Hamasu a Fatahu. Během dubna téhož roku dochází k podepsání
dohody mezi představiteli Hamasu a Fatahu, která povede k vytvoření prozatímní
vlády a následně k novým volbám a vytvoření společné vlády. K usmíření
dochází pod záštitou Egypta. Prozatímní společnou vládu povede do nových voleb
Mahmud Abbas.
Pásmo Gazy - Hamas, Západní břeh (West Bank) - Fatah
http://www.betterbytheyear.org/palestine/un_special_report.htm
|
Čejka, Marek. Izrael
a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. Brno : Centrum
strategických studií, 2005
M, TURNER. Building Democracy in Palestine: Liberal
Peace Theory and the Election of Hamas Democratization, Volume 13, Issue 5,
2006, [online 28/11/2012] dostupné z: <http://homepage.univie.ac.at/herbert.preiss/files/Turner_Building_Democracy_in_Palestine_Liberal_Peace_Theory_Hamas.pdf>
N.J.,BROWN. Hamas – Fatah Conflict: Shallow but Wide [online
28/11/2012] dostupné z:
D, KRIFT. Pelestinians rally for national unity[online
28/11/2012] dostupné z: