Vítězství Hamasu ve volbách v roce 2006

V tomto článku se budeme zabývat zejména vývojem vztahu mezi Hamasem a Fatahem po té, co ve volbách do parlamentu překvapivě zvítězil Hamas.

9. ledna 2005 proběhly v Palestině druhé prezidentské volby, které se od těch prvních z roku 1996 lišily zejména větším počtem kandidátů. Výrazným kandidátem byl Mahmud Abbas, který se stal také vítězem, když získal 62% hlasů. Abbas byl podporovaný Fatahem. Ve stejný den jako prezidentské volby se konaly také volby komunální na Západním břehu Jordánu. V těchto volbách zvítězil Fatah (44,4%) nad Hamasem (35,6%). Komunální volby v pásmu Gazy se však konaly až 27. ledna, kdy osmdesáti procentní účast obyvatelstva zajistila výhru hnutí Hamas, který tak zaujal 65% křesel v místních zastupitelstvech a Fatah pak pouhých 35%.

25. ledna roku 2006 se v Palestině konaly parlamentní volby. Vítěznou stranou v těchto volbách se stalo hnutí Hamas celkem se 42,9% hlasů. Tímto výsledkem tak Hamas obsadil 74 křesel v parlamentu z celkového počtu 132 křesel. Úspěch Hamasu spočíval v jeho volební strategii, která se skládala ze tří částí. První část se týkala podpory a spolupráce s prezidentem Abbasem v prezidentských volbách. Hamas považoval Abbase za důvěryhodnějšího než Arafata. Uzavřel také s ním v Káhiře dohodu. Druhá část volební strategie se týkala komunálních voleb. V komunálních volbách v roce 2005 totiž Hamas obsadil a získal vliv téměř nad všemi velkými městy. Výjimku tvořilo pouze město Ramallah, zde však zvítězil v roce 2006. Třetím bodem pak byl konec působnosti smluv z Osla.

29. ledna 2006 byla ustavená vláda v čele s Ismailem Hanijou. Mezinárodní společenství požadovalo, aby se Hamas po vyhrání voleb zavázal k dodržování nenásilí, uznání Izraele a přijetí stávajících dohod a závazků. Hamas však i nadále odmítl Izrael jako stát příjimout a džihádu se nevzdal.

Výsledky voleb znamenají zlomový bod ve vztahu mezi Hamasem a Fatahem, mezi kterými vypuká ozbrojený konflikt. Konflikt, který zahrnuje mnoho ozbrojených střetů, trvá až do roku 2007, kdy se v únoru sešli v Mekce představitelé Hamasu a Fatahu. Na tomto zasedání došlo ke kompromisu mezi oběmi stranami.Výsledkem bylo vytvoření společné vlády dne 15. března, která se skládala z osmi ministrů ze strany Hamas, čtyř ministrů ze strany Fatah a dvanáct ministrů bylo nezávislých. V čele této dvacetičtyř členné vlády stál Hanija. Avšak tato vláda neměla dlouhého trvání, neboť po neclých třech měsících opět propuká občanská válka, která vedla k rozpadnutí společné vlády. Tímto dochází k rozdělení Palestiny, která byla prakticky rozdělená už před tím na dvě mocenské oblasti. Jednou oblastí bylo pásmo Gazy pod správou Hamasu, která se tak ocitá v izolaci a druhou západní břeh Jordánu pod vlivem Fatahu.[1]

Během roku 2009 probíhají mezi stranami mírová jednání pod záštitou Egypta. Později také pod mezinárodním společenstvím v čele USA. Tyto jednání však nejsou úspěšná. A konflikt mezi oběmi stranami pokračuje dále.

15. března 2011 dochází k protestům, kdy asi dvě desítky tisíc Palestinců ve městech Gaza a Ramallah požadují usmíření Hamasu a Fatahu. Během dubna téhož roku dochází k podepsání dohody mezi představiteli Hamasu a Fatahu, která povede k vytvoření prozatímní vlády a následně k novým volbám a vytvoření společné vlády. K usmíření dochází pod záštitou Egypta. Prozatímní společnou vládu povede do nových voleb Mahmud Abbas.

[1]